Ranní fyzická aktivita je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění

Ve studii s 86.657 osob průměrného věku 61,6 let probíhalo sledování 6 let. Účastníci fyzicky aktivní spíše v ranních hodinách měli nižší riziko ischemické choroby srdeční i cévní mozkové příhody, ve srovnání s účastníky fyzicky aktivními ve druhé polovině dne. Efekt načasování byl více vyjádřen u žen. Nebyl pozorován vliv celkové míry fyzické aktivity ani chronotypu na pozorované výsledky.

Studie: Setting your clock: associations between timing of objective physical activity and cardiovascular disease risk in the general population

Díky: Světová medicína stručně

Zdravý životní styl může přidat až 10 let života bez vážného onemocnění. Týká se to zdraví tělesného i zdraví duševního.

Dva známé výzkumné projekty se zdravotnickými pracovníky (111 562 účastníků) ukazují, že dodržování zdravého životního stylu (nekouření, pravidelná fyzická zátěž, normální váha, umírněné pití alkoholu a zdravá dieta) dokáže oddálit výskyt chronických onemocnění jako cukrovka, onemocnění kardiovaskulárního systému, zhoubné nádory přibližně o 10 let u žen a 7 let u mužů.

Studie: Healthy Lifestyle and Life Expectancy Free of Cancer, Cardiovascular Disease, and Type 2 Diabetes: Prospective Cohort Study

Podle níže uvedené studie zdravý životní styl dramaticky snižuje riziko Alzheimerovy choroby. S každým dalším pozitivním faktorem (zde: 1. nekuřáctví, 2. nejméně 150 minut fyzické aktivity střední nebo vyšší intenzity týdně, 3. lehká konzumace alkoholu asi do 15 g u žen a 30 g u mužů denně, 4. dieta charakterem blízká dietě středomořské, 5. trvalá kognitivní aktivita) bylo riziko Alzheimerovy choroby sníženo o 27%. Oproti osobám se špatným životním stylem (skóre 0-1) měly osoby se 3 pozitivními faktory o 37% sníženo riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, osoby se 4-5 pozitivními faktory dokonce o 60%.

Studie: Healthy lifestyle and the risk of Alzheimer dementia: Findings from 2 longitudinal studies

Díky: Světová medicína stručně

Aktualizace: 30.10.2020

Slazené nápoje dramaticky zvyšují úmrtí na onemocnění srdce a cév

Podle studie prezentované na zasedání Americké kardiologické společnosti pro epidemiologii a prevenci v březnu 2018, která zahrnovala osoby starší než 45 let, je významně vyšší riziko úmrtí na onemocnění srdce a cév u osob, které ve velkém množství pijí slazené nápoje, toto riziko je prakticky dvojnásobné oproti osobám, které mají příjem těchto nápojů minimální. Pro vysokou konzumaci sladkých potravin (ne slazených nápojů) toto zvýšené riziko zjištěno nebylo.

Drinking sugary drinks may be associated with greater risk of death

Významně zvýšená úmrtnost při pravidelném pití slazených nápojů byla zjištěna ve studii se 451 743 osobami z 10 evropských zemí. Průměrný věk osob v souboru je 50,8 roku, vyšší úmrtnost byla zjištěna u osob, které konzumovaly 2 nebo více sklenic slazených nápojů denně.

Úmrtnost konzumentů nápojů slazených běžným cukrem byla zvýšena méně, úmrtí bylo častější na choroby trávícího traktu. Úmrtnost konzumentů nápojů slazených umělými sladidly byl zvýšena více a příčinou častěji bylo onemocnění oběhového systému.

Association Between Soft Drink Consumption and Mortality in 10 European Countries

Díky: Světová medicína stručně

Zdraví ovlivňujeme svým životním postojem

Optimismus je chápán jako tendence se domnívat, že budoucnost přinese převážně pozitivní události a celkové zlepšení. Empirické studie ukazují, že optimisté snáze uspějí ve škole, ve sportu, v povolání, politice, v interpersonálních vztazích a v řadě jiných životních situacích. Optimismus má příznivý vliv i na fyzické zdraví. Metanalýza studií, které hodnotí spojení mezi optimismem, pesimismem, srdečními příhodami a celkovou mortalitou, ukazuje, že optimismus je spojen s nižším rizikem kardiovaskulárních příhod i mortality s relativním rizikem 0,65 .

Association of Optimism With Cardiovascular Events and All-Cause Mortality

Díky: Světová medicína stručně

Optimální délka spánku z hlediska rizika kardiovaskulárních příhod a mortality

Spánek je důležitý faktor životního stylu. Spánková deprivace prokazatelně zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod. Studie se 116632 účastníky z 21 zemí světa ukázala, že spánek kratší než 6 hodin za den i spánek delší než 8 hodin byl spojen s nárůstem kardiovaskulárních příhod i mortality, křivka závislosti délky doby spánku a sledovaných rizik má tvar písmene J. Zejména riziková je celková doba spánku přesahující 9 hodin. Denní spánek je rizikový jen u osob, které v noci spí déle než 6 hodin.

Association of estimated sleep duration and naps with mortality and cardiovascular events

Díky: Světová medicína stručně