Nedostatek zinku a rozvoj deprese u starších osob

Téměř u čtvrtiny starších osob lze zjistit nedostatek zinku. Při nedostatku zinku je výskyt příznaků deprese až o 51% častější. Normální hladina zinku a jeho dostatečný příjem v potravě významně snižuje výskyt depresívních symptomů. Doporučená denní dávka se pohybuje mezi 15 – 25 mg zinku denně, k hlavním potravinovým zdrojům patří možské plody (ústřice, krevety), semínka (dýně, slunečnice, tykev), hovězí maso, játra, ryby, pivní kvasnice, sýry, neloupaná semena obilovin.

Studie: Zinc in depression: From development to treatment: A comparative/ dose response meta-analysis of observational studies and randomized controlled trials

Relationship of zinc status with depression and anxiety among elderly populationRelationship of zinc status with depression and anxiety among elderly population

Díky: Světová medicína stručně

Zdravý životní styl může přidat až 10 let života bez vážného onemocnění. Týká se to zdraví tělesného i zdraví duševního.

Dva známé výzkumné projekty se zdravotnickými pracovníky (111 562 účastníků) ukazují, že dodržování zdravého životního stylu (nekouření, pravidelná fyzická zátěž, normální váha, umírněné pití alkoholu a zdravá dieta) dokáže oddálit výskyt chronických onemocnění jako cukrovka, onemocnění kardiovaskulárního systému, zhoubné nádory přibližně o 10 let u žen a 7 let u mužů.

Studie: Healthy Lifestyle and Life Expectancy Free of Cancer, Cardiovascular Disease, and Type 2 Diabetes: Prospective Cohort Study

Podle níže uvedené studie zdravý životní styl dramaticky snižuje riziko Alzheimerovy choroby. S každým dalším pozitivním faktorem (zde: 1. nekuřáctví, 2. nejméně 150 minut fyzické aktivity střední nebo vyšší intenzity týdně, 3. lehká konzumace alkoholu asi do 15 g u žen a 30 g u mužů denně, 4. dieta charakterem blízká dietě středomořské, 5. trvalá kognitivní aktivita) bylo riziko Alzheimerovy choroby sníženo o 27%. Oproti osobám se špatným životním stylem (skóre 0-1) měly osoby se 3 pozitivními faktory o 37% sníženo riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, osoby se 4-5 pozitivními faktory dokonce o 60%.

Studie: Healthy lifestyle and the risk of Alzheimer dementia: Findings from 2 longitudinal studies

Díky: Světová medicína stručně

Aktualizace: 30.10.2020

Vegetariánské diety mají příznivý vliv na zdraví

Dlouhodobě uplatňované vegetariánské diety podle americké studie snižují celkovou mortalitu a jejich příznivý vliv je patrný zejména u mužů. Vegetariáni mají lepší rizikový profil z hlediska progrese aterosklerózy., snižovaly riziko pro hypertenzi, metabolický syndrom, diabetes mellitus a ischemickou chorobu srdeční. Mortalita na zhoubné nádory ovlivněna nebyla.

Z analýzy podskupin vegetariánů se jako nejlepší ukázala vegetariánská dieta s povolenou konzumací ryb (pescovegetariáni).

Studie: Vegetarian Dietary Patterns and Mortality in Adventist Health Study 2

Díky: Světová medicína stručně

Slazené nápoje dramaticky zvyšují úmrtí na onemocnění srdce a cév

Podle studie prezentované na zasedání Americké kardiologické společnosti pro epidemiologii a prevenci v březnu 2018, která zahrnovala osoby starší než 45 let, je významně vyšší riziko úmrtí na onemocnění srdce a cév u osob, které ve velkém množství pijí slazené nápoje, toto riziko je prakticky dvojnásobné oproti osobám, které mají příjem těchto nápojů minimální. Pro vysokou konzumaci sladkých potravin (ne slazených nápojů) toto zvýšené riziko zjištěno nebylo.

Drinking sugary drinks may be associated with greater risk of death

Významně zvýšená úmrtnost při pravidelném pití slazených nápojů byla zjištěna ve studii se 451 743 osobami z 10 evropských zemí. Průměrný věk osob v souboru je 50,8 roku, vyšší úmrtnost byla zjištěna u osob, které konzumovaly 2 nebo více sklenic slazených nápojů denně.

Úmrtnost konzumentů nápojů slazených běžným cukrem byla zvýšena méně, úmrtí bylo častější na choroby trávícího traktu. Úmrtnost konzumentů nápojů slazených umělými sladidly byl zvýšena více a příčinou častěji bylo onemocnění oběhového systému.

Association Between Soft Drink Consumption and Mortality in 10 European Countries

Díky: Světová medicína stručně

Zdraví ovlivňujeme svým životním postojem

Optimismus je chápán jako tendence se domnívat, že budoucnost přinese převážně pozitivní události a celkové zlepšení. Empirické studie ukazují, že optimisté snáze uspějí ve škole, ve sportu, v povolání, politice, v interpersonálních vztazích a v řadě jiných životních situacích. Optimismus má příznivý vliv i na fyzické zdraví. Metanalýza studií, které hodnotí spojení mezi optimismem, pesimismem, srdečními příhodami a celkovou mortalitou, ukazuje, že optimismus je spojen s nižším rizikem kardiovaskulárních příhod i mortality s relativním rizikem 0,65 .

Association of Optimism With Cardiovascular Events and All-Cause Mortality

Díky: Světová medicína stručně

10 000 kroků denně, je to moc nebo málo?

Chůze je jednoduše a široce dostupným komplexním pohybem, její intenzitu i množství si každý jednotlivec může přizpůsobit svým fyzickým možnostem. Počet kroků za den je srozumitelné měřítko fyzické aktivity, které si lze jednosuše sledovat. Kolik kroků za den je dostatečná fyzická aktivita? Doporučení ujít 10 000 kroků za den je populární, není však nijak odůvodněné a pro mnoho osob může být demotivující.

Ve studii s 16741 ženami průměrného věku 72 let nastal dramatický pokles úmrtnosti již při dávce okolo 4500 kroků denně. Každý krok denně navíc má pro zdraví význam a je vhodné o zvýšení fyzické aktivity usilovat.

Studie: For Mortality, Busting the Myth of 10 000 Steps per Day

Analýza 17 studií, kterých se účastnilo 30000 dospělých osob, ukazuje, že každých 1000 kroků denně navíc přináší zdravotní benefity a snižuje celkovou úmrtnost o 3-36% a úmrtnost na onemocnění srdce a cév o 5-21%. Tyto výsledky byly prokázány i pro počty denních kroků nižší než 10000.

Studie: Systematic review of the prospective association of daily step counts with risk of mortality, cardiovascular disease, and dysglycemia

Díky: Světová medicína stručně

Aktualizace: 9.2.2021

Chuť k jídlu je účinněji řízena při vysokém energetickém obratu

Fyzická aktivita má pozitivní vliv na řízení chuti k jídlu, při vyšším energetickém obratu je chuť k jídlu účinněji řízena. Snížený energetický výdej není zato kompenzován odpovídajícím snížením chuti k jídlu, k přejídání a následnému vzestupu hmotnosti dojde pravděpodobněji při nízkých stupních energetického obratu. K prevenci vzestupu hmotnosti stačí fyzická aktivita relativně nízké intenzity odpovídající např. aktivitě poštovních doručovatelů či pečovatelů.

Studie: Appetite Control Is Improved by Acute Increases in Energy Turnover at Different Levels of Energy Balance

Díky: Světová medicína stručně

Optimální délka spánku z hlediska rizika kardiovaskulárních příhod a mortality

Spánek je důležitý faktor životního stylu. Spánková deprivace prokazatelně zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod. Studie se 116632 účastníky z 21 zemí světa ukázala, že spánek kratší než 6 hodin za den i spánek delší než 8 hodin byl spojen s nárůstem kardiovaskulárních příhod i mortality, křivka závislosti délky doby spánku a sledovaných rizik má tvar písmene J. Zejména riziková je celková doba spánku přesahující 9 hodin. Denní spánek je rizikový jen u osob, které v noci spí déle než 6 hodin.

Association of estimated sleep duration and naps with mortality and cardiovascular events

Díky: Světová medicína stručně

Studie – pravidelné procházky snižují morbiditu i mortalitu seniorů

Fyzická aktivita ve střední a vyšší intenzitě má zásadní vliv na celou řadu onemocnění a její nedostatek se projevuje nárůstem potíží pohybového aparátu, kardiovaskulárních chorob, cukrovky 2. typu, mozkovými příhodami a některými zhoubnými nádory, ty jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti.

U seniorů na provedení nenáročná fyzická aktivita v podobě pravidelných procházek (alespoň 2 hodiny v týdnu, při rychlosti vedoucí k mírnému zadýchání) pomůže snížit nemocnost i úmrtnost.

Odkaz na studii: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29056372

Díky: Světová medicína stručně