Vegetariánské diety mají příznivý vliv na zdraví

Dlouhodobě uplatňované vegetariánské diety podle americké studie snižují celkovou mortalitu a jejich příznivý vliv je patrný zejména u mužů. Vegetariáni mají lepší rizikový profil z hlediska progrese aterosklerózy., snižovaly riziko pro hypertenzi, metabolický syndrom, diabetes mellitus a ischemickou chorobu srdeční. Mortalita na zhoubné nádory ovlivněna nebyla.

Z analýzy podskupin vegetariánů se jako nejlepší ukázala vegetariánská dieta s povolenou konzumací ryb (pescovegetariáni).

Studie: Vegetarian Dietary Patterns and Mortality in Adventist Health Study 2

Díky: Světová medicína stručně

2 odpovědi na “Vegetariánské diety mají příznivý vliv na zdraví”

    1. Světová zdravotnická organizace WHO v zásadě doporučuje přijímat 400 g zeleniny a ovoce denně (v poměru množství 2:1, viz např. https://www.stobklub.cz/) a ukazuje se, že je klíčové, aby člověk přijímal 30 různých rostlinných potravin týdně (https://www.youtube.com/, https://www.nationalgeographic.cz/), dále aspoň s ohledem na střevní mikrobiom už není tolik důležité, jakou stravovací filosofii člověk zastává.

      Další hledisko z pohledu stylu výživy je uvědomit si, že červené maso je klasifikováno jako možný karcinogen, zpracované maso jako prokázaný karcinogen (uzeniny, salámy, párky, šunka…) a je doporučeno omezit jeho konzumaci (https://cancer-code-europe.iarc.who.int/, https://www.tribune.cz/). I drůbeží maso při dávce > 300 g týdně zvyšuje úmrtnost ze všech příčin o 27%, zvyšuje riziko onemocnění nádory trávícího traktu (https://www.worldmednet.cz/), takže lze doporučit omezení jeho konzumace. Riziko konzumace masa ovlivňuje způsob jeho zpracování, při grilování či smažení vznikají karcinogeny, solení, uzení či chemická konzervace masa a ryb vedou ke vzniku karcinogenů. Vyšší příjem ryb ve stravě může mírně zvyšovat riziko rozvoje maligního melanomu (https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/, https://www.curemelanoma.org/, netýká se to však smažených ryb), může to však být způsobeno kontaminací ryb škodlivými látkami z vody, ve které žijí.

      V uvedené studii jakýkoliv typ vegetariánství svým zastáncům přinesl benefity, nejlepší výsledky byly prokázány u pescovegetariánů (riziko úmrtnosti 0,81 v poměru k nevegetariánům), u veganů bylo riziko 0,85, u lakto-ovo-vegetariánů 0,91, u semivegetariánů 0,92.

      Maso i ryby jsou však důležitým zdrojem bílkovin ve stravě, také obsahují další nezastupitelné složky výživy, především vitamin B 12 se prakticky v rostlinné stravě nevyskytuje, železo se z potravin rostlinného původu hůře vstřebává než železo z potravin živočišného původu, je otázka zajištění dostatečného příjmu vápníku, vitaminu D, jódu, zinku. Náhrada masa průmyslově zpracovanými potravinami, nadbytkem sacharidů, náhražkami může vést k nevyvážené stravě. Rozhodnutí o zařazení živočišných produktů do stravy by mělo být uvážené a promyšlené. Základem moderních výživových doporučení je zvýšení spotřeby zeleniny a ovoce včetně ořechů, konzumace celistvých (minimálně zpracovaných) rostlinných potravin, které se co nejvíce blíží svému přirozenému stavu v přírodě, zvýšení spotřeby luštěnin, omezit příjem potravin průmyslově zpracovaných, cukr, bílou mouku, živočišné tuky, živočišné produkty s vysokým podílem tuku a sůl (https://mmr.gov.cz/, https://www.jimejinak.cz/). Hlídat si dostatečný příjem tekutin (30-40 ml / kg těl. hmotnosti a den). Zajímat se o výživu, vzdělávat se, volil bych spíše postupné hledání přijatelného systému výživy s ohledem na přínosy i možná rizika.

      Odkaz o vegetariánství v Národním zdravotnickém informačním portálu: https://www.nzip.cz/clanek/1551-vegetarianska-strava
      Inspirace: ProVeg

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *